V neděli budu zpátky, budeš-li mě ještě chtít…
Život je pes a ten pracovní pes zrovna dnes musel vystrčit zoubky a pořádně se zakousnout do mého klidného života s Boženkou.
„Lásenko, holčičko, sluníčko…“ začal jsem opatrně „…já dneska večer nebudu doma.“
„Já vím, je pátek, jdeš do Budvarky.“ dostalo se mi klidné odpovědi.
„Když já nebudu doma ani zítra…“ vyrazil jsem ze sebe pln očekávání věcích prudkých příštích…
„Cože!?“ zaduněla Boženčina výhružná otázka domem, až se v základech otřásl.
< Sepsáno za 10.měsíc roku 2007 >
Sbohem Boženko
19.10. 2007
Ano, ano, je to tak
19.10. 2007
svátek má dnes můj zázrak!
Bez mála sedmdesáttřitisíc českých holčiček, slečen i žen dnes slaví svůj svátek a ještě na daleko vícero nositelek dnešního krásného jména je vzpomínáno jistě jen v tom dobrém a nejlepším.
Bez mála sedmdesáttřitisíc českých holčiček, slečen i žen dnes slaví svůj svátek a ještě na daleko vícero nositelek dnešního krásného jména je vzpomínáno jistě jen v tom dobrém a nejlepším.
Je tu bordel? Vysvětlím proč!
19.10. 2007
aneb Vzkaz od piana bez piána 
Milá Boženko,
jsou to skoro celé dva týdny, co jsem si Tě přivezl domů, ale stále se nemůžu zbavit vzpomínky na Tvůj vyděšený pohled po příchodu domů. Dokonce jsem zaslechl, že jsi byla komentáře schopná až po Tvém vyležení z virózy, čemuž rozumím, jistě bylo zapotřebí velké razance v hrdle, což ovšem nevím, neboť jsem stěhoval zrovna piáno s pěti chlapy do dodávky a vzápětí pak s pěti třeťáky z dodávky, deváťáci totiž vzali roha, ale to je už zcela jiný příběh…
Milá Boženko,
jsou to skoro celé dva týdny, co jsem si Tě přivezl domů, ale stále se nemůžu zbavit vzpomínky na Tvůj vyděšený pohled po příchodu domů. Dokonce jsem zaslechl, že jsi byla komentáře schopná až po Tvém vyležení z virózy, čemuž rozumím, jistě bylo zapotřebí velké razance v hrdle, což ovšem nevím, neboť jsem stěhoval zrovna piáno s pěti chlapy do dodávky a vzápětí pak s pěti třeťáky z dodávky, deváťáci totiž vzali roha, ale to je už zcela jiný příběh…
Tunelář
18.10. 2007
Není díra jako díra i jedna díra dobrá díra
Kdysi jsme měla psa. Měla jsme ho dlouho a byl to miláček.
A byl velký. Obrovský. Chlupatý a byl taky inteligentní.
Časem se z něj stal člen rodiny. Pohyboval se kde chtěl, dělal si co chtěl, poslouchal koho chtěl.
------------------------------------------------------------------------------------------
------------------------------------------------------------------------------------------
Kdysi jsme měla psa. Měla jsme ho dlouho a byl to miláček.
A byl velký. Obrovský. Chlupatý a byl taky inteligentní.
Časem se z něj stal člen rodiny. Pohyboval se kde chtěl, dělal si co chtěl, poslouchal koho chtěl.
