Ač tupá, přesto nebezpečná

Není nad to si vše pěkně sám nabrousit a když budete dobří, tak si i nohu přerazíte 🙂

Děda se holil břitvou a i když jsem ho znal jen necelých šest let, vryl se mi tento obrázek z dětství do paměti hluboko. Zůstalo tedy jen otázkou času, než si nějakou břitvu pořídím a ten okamžik právě nadešel.Smyslně jsem chodil kolem Boženky s novou břitvou sem a tam, protože moc dobře vím, jak jí holení břitvou přijde sexy. Přesně v tom smyslném duchu to i okomentovala:
„Máš napsanou závěť!“

Nedbaje upřímnosti zasedl jsem k odborné literatuře a poněkud tupou břitvu dobrousil do stavu, kdy podélně čtvrtila vlas a přes fundované rady, jak holit, jsem se dostal až k takovým pokladům, jakým bylo doporučení provést prvoholení na přirození, prý strach nedovolí udělat zbrklé pohyby a případné jizvy pak nehyzdí začátečníkovu tvář po celý zbytek života…
Považoval jsem tuto radu za dostačující a spustil v koupelně trenky…
A pak je zase oblékl, neboť strach nejenže nedovolil udělat zbrklé pohyby, nedovolil udělat pohyby žádné.
Musím se tomu postavit čelem!

Po hodině milimetrových pohybů, hodinářské práci, několika nadávek a jednoho ošetřování jsem byl oholený a hladký jako dětská prdelka…
Až na ten šlic na tváři tedy, ale ani ten mi nezabránil jít se radostně pochlubit Božence.

Skoukla výsledek, pohladila a pak se nadechla ke konečnému verdiktu:
„… že ty sis všiml, že na Angeliku koukám jen kuli de Peyracovi?“

Tak nevím, jestli tím chtěla říct, abych si příště u holení i nohu přerazil…

Příspěvek byl publikován v rubrice BoBo postřehy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *